Digitální společnost – výběr z konference, 2. část: Děti a mladiství

Ožehavá témata, 11 odborníků a program, který nabídl možnost kriticky se podívat na náš vztah, užívání a přístupy k všudypřítomným technologiím. Digitální wellbeing, závislosti, digidetox, digitální sebeobrana nebo digiterapie… To všechno jsou fenomény, které jsme se rozhodli na konferenci otevřít a diskutovat. Co jsme se dozvěděli, pokud jde o děti a mládež a jejich digitální zdraví?


Generace přilepená k telefonu?

Hned tři vystoupení pojmenovávaly aspekty současného digitalizovaného světa v souvislosti s výchovou a vnímáním světa a sebe samých u dětí a mladistvých. Jedno z takové vystoupení vedla Mgr. Kateřina Trávníček, která hned na úvod svého bloku upozornila na údaje zveřejněné na serveru digitalnizdravi.cz.

  • 98 % mladých (15–19) má chytrý telefon.

  • Na telefonu tráví průměrně 4–5 hodin denně, o víkendech až 7.

  • 20 % tráví s mobilem více než 6 hodin denně.

  • 60 % mladých lidí má pocit, že na mobilu tráví až moc času.

  • 53 % mladých lidí se stará o své digitální zdraví.


Bez komunikace to nepůjde

Trávníček také zmínila výsledky výzkumu nadace PPF.** 90 % rodičů žáků 7. až 9. tříd z celé ČR se nezapojuje do online světa svých dětí a 86 % rodičů si s dětmi o online světě nepovídá nebo to dělají jen výjimečně. A to je podle Kateřiny Trávníček rozhodující. "Pomáháte dětem růst v době, kdy je svět vztahů složitější než kdy dřív," upozorňuje. Vyjmenovala nejen varovné signály a tipy, jak nastavovat limity pro digitální svět, ale také několik praktických tipů, jak vést potřebné rozhovory. Užitečné je například pravidlo 5N: Nesuďte. Nezlehčujte. Nesrovnávejte. Neskákejte do řeči. Nehodnoťte.

(** výzkum Digitální wellbeing českých dětí, Nadace PPF, 2024)

"Blázníš? No a! se Spirálou Ostrava" je postaven na již fungujícím preventivním programu, který vznikl v Německu v roce 2000. Jde o interaktivní program prevence duševního zdraví na školách.
Zdroj: Spirála Ostrava

Jak to zvládají mladiství?

61 % chlapců a 72 % dívek ve věku 14-15 let si neumí představit den bez mobilního telefonu. A právě o nich promluvila Mgr. Soňa Švancarová, která se zabývá digitální psychologií jako školní psycholožka na středních školách. Mezi negativní dopady sociálních sítí, které u mladistvých pozoruje, patří dopaminová závislost, nedostatek autentických vztahů, kyberšikana, narušování soukromí, přetížení informacemi, FOMO, narušení spánku, srovnávání se a problémy se sebevědomím. Švancarová ale zmínila i pozitivní přínos sociálních sítí, ke kterému řadí spojení s přáteli a rodinou, přístup k informacím, vzdělávání, inspirace nebo možnost sebevyjádření.


Potvrzuje potřebu komunikace. Mnoho ze studentů během workshopu přiznává, že nedokážou přestat s předspánkovým scrollováním na sítích, přestože chápou jeho negativní následky jak na tělo, tak na psychiku. V rámci zpětné vazby po workshopech pak studenti děkují, že si mohli o svém digitálním fungování otevřeně promluvit. Za Spirálu Ostrava jsme pro konferenci připravili související video příspěvek, který dává slovo třem zástupkyním Generace Z. Kolik jim toho svět sociálních sítí bere a kolik dává?


Když už dobrá vůle nestačí

Nutnost komunikace v rodině patřila ze strany řečníků k opakovaně zmíněným doporučením. Dalším je praktická rada: nastavit si sledování času s obrazovkou (tzv. screen time) může každý uživatel jakéhokoli chytrého telefonu. Jak Android, tak systém iOS, umožňuje také práci s omezením času v aplikacích nebo rodičovskou kontrolou. A vystupující se shodli ještě na jednom: u dětí je důležité jít jim příkladem. Pokud sami dospělí neumí korigovat dobu strávenou na internetu, hraním her nebo scrollováním, nebudou domluvy vůči mladším fungovat.


Čas na digiterapii

Na konferenci dostaly prostor i přínosy digitálních technologií, ke kterým jednoznačně patří nový terapeutický koncept tzv. digiterapie. Mgr. Tereza Komárková tento moderní přístup k integraci umělé inteligence do psychoterapeutického postupu osobně praktikuje. Výchozím stanoviskem je fakt, že veřejnost AI pro terapeutické účely využívá, nehledě na kontrolu či korekci ze strany odborníků. A to jak ve formě "terapeuta v kapse" při užívání jazykových modelů, tak prostřednictvím bezpočtu aplikací zaměřených na psychický wellbeing či krizovou intervenci. To je jedna strana mince. AI ale může také podpořit intervizi, napomoci práci s diagnostickými nástroji a rozšiřovat příležitosti pro osobní vzdělávání. A nově má uplatnění i v rámci digiterapie. "Stejně jako arteterapie využívá umění a muzikoterapie hudbu, digiterapie využívá AI jako kreativní médium pro řízený terapeutický proces za osobní účasti klienta i odborníka," objasnila Komárková. Umělá inteligence přináší do procesu nové perspektivy, pomáhá externalizovat problémy a také oživit fantazii. Co může být výstupem takového procesu? Animované postavy ztělesňující pocity dítěte, komixy zobrazují různé varianty náročných situací nebo třeba i zvukové stopy. Příkladů externalizace emocí z rodinné terapie bylo představeno mnoho, mezi nimi také píseň, která dokázala vykreslit stesk mladistvé, která by jinak své pocity neuměla nebo se zdráhala vyjádřit.

Zajímá vás více? Prozkoumejte stránky www.digiterapie.com.

Příklad výstupů ze zobrazování pomocí umělé inteligence z praxe Mgr. Komárkové.
Zdroj: prezentace připravená pro konferenci 1. října 2025. 


Konference se uskutečnila díky finanční podpoře Moravskoslezského kraje. Akce proběhla 1. října 2025 v prostorách Fakulty sociálních studií Ostravské Univerzity. Děkujeme!
Kompletní fotoalbum najdete na našem Facebooku.
Záznam konference včetně panelové diskuze je přístupný na Youtube.
První část reportáže najdete zde. 


Share